|
|
Popis tématu
|
Dostala jsem zajímavou zprávu, týkající se Gripenů, že nemohu jinak, než ji tady (bez souhlasu, ale doufam, s pochopením autora) uvádím do všeobecného fora. Nicméně já mám na toto téma variaci trochu jinou. V souvislosti s Gripeny jsem měla možnost se zamyslet nad tím, k jakým kulturním střetům může docházet v pracovním procesu. Bylo to v souvislosti s tím, ýe švédští mechanici působící v Cesku, chtěli vědět, jak myslí český mechanik, je-li na něj spolehnutí, je-li upřímný v kontaktu s nimi atd. Chtěli také vědět, zdali nedojde ke konfliktům kvůli rozdílným řídícím metodám. Ráda bych na toto téma tady viděla diskusi, sama mám několik komentářů založených jak na zkušenosti tak na studi odborné literatury, doufám, že mi čas umožní o víkendu se k nim vrátit a rozvinout. Protože však řada lidí tady má pracovní kontakty s cizinci, ráda bych slyšela jejich zkušenosti. Například co považují Ceši za největší problém v pracovním procesu a styku s ciizinci? V jakých situacích dochází k potenciálním konfliktům? S jakými národnostmi se nám nejlépe spolupracuje?
Téma Gripeny je také na samostatnou diskusi. Po rozdělení státu jsme napřed velkomyslně přenechali část tehdy skoro nových MiGů 29 Slovákům, zbytek jsme vyměnili s Poláky za vrtulníky Sokol polské výroby a sami jsme si nechali šrot v podobě čtyřicetiletých veteránů MiG 21 (které se ale i tak musely ještě modernizovat). Přitom Luftwaffe vesele létá na MiG 29 zděděných po NDR. Kdo viděl na nějakém leteckém dnu akrobacii na tomto typu, asi dokáže připustit, že to až tak špatná stíhačka nebude. Po dožití MiGů 21 někdo vymyslel, že žádné stíhačky nepotřebujeme a místo toho se přezbrojilo na lehké bitevníky L 159 ALCA (Advanced Light Combat Aircraft), vyráběné u nás ve Vodochodech na základě osvědčeného cvičného L 39 Albatros, ale s americkým motorem a zbraňovými systémy. S tím by se dalo souhlasit, podpoříme českého výrobce a pro obranu vzdušného prostoru (proti komu vlastně?) nám tahle letadla stačí. Jenže pak se nějak zjistilo, že prostě bez stíhaček nelze žít (když si uvědomím, kolik stojí, tak já bez nich asi žít můžu) a zase se vypsalo výběrové řízení. Pokud vím, tak tehdy byly ve hře F16 Fighting Falcon, F18 Hornet a Gripen. Proč vyhrál zrovna Gripen? Snad proto, že za stejnou cenu máme letadla nová, nikoli olétaná (která jsme ostatně už jednou měli). Takže tedy máme Gripeny, po počátečních potížích snad i létají a můžeme s nimi tedy s výhodou na vlastní náklady smluvně bránit vzdušný prostor Lotyšska (nebo Litvy - já si to pletu). A Slováci? Ti dnes mají modernizované MiGy 29, plně kompatibilní se standarty NATO a starají se jen sami o sebe, jen holt v případě války proti Rusům nebudou mít náhradní díly (my zas ale nemůžeme válčit proti Švédům - i když historicky vzato, jednou už to tu bylo)... :-)
|
|
Odpovědi
|
Date |
Odpověd
|
Po Duben 10 - 11:12 2006
|
D-fens fusovat do remesla nebudeme. Budeme trochu pozitivni :-)) I kdyz te uplne chapu, nekdy by clovek nejradsi vsechno zabalil. Na druhou stranu si myslim, ze otazky kolem kultury a kulturnich stretu budou cim dal aktualnejsi, protoze se proste svet globalizuje a muselo by se stat neco hodne velkeho , aby se trend zastavil. takze at chceme nebo nechceme, tak se budeme muset s jinymi mentalitami nejak vyporadat. Mimochodem, zrovna jsem cetla clanek na tema ucetnich standard v ruznych zemich (to je velmi zkoumane tema v mem oboru), ktery empirickz dokazoval, ze ackoliv zeme pouzivaji stejne standardy, presto je podavani informaci a jejich kvalita ruzna. Zcela zrejmy argument pro EU, ktere by rado standardizovalo cokoliv (naposledy mne rozcililo, kdyz chteli urcovat, jak se bude balit mleko a maslo. Ja jsem se svym balenim dost spokojena). Jenze to jsme uz zase u tech byrokratu.
|
Odpověd
|
Po Duben 10 - 08:17 2006
|
No jo, v tom to asi bude - průzkum probíhal na blbym místě! Běžný život se totiž odehrává úplně jinde než ve velkých mezinárodních podnicích. Pokud jsi občas ve styku se řemeslníky, opraváři, nájemníky, občas jedeš autem, občas shlédneš část reality show (nebo politické debaty, což je v mnoha směrech podobné) v TV a občas zajdeš do hospody, uslyšíš poněkud odlišné názory. A nejde o to, zda s nimi budeš souhlasit či ne, ale je užitečné to sledovat a tak nějak být připraven. Pak si teprve uvědomíš jak blízko k Balkánu žijeme. A tak poslanci odsouhlasí zákon a když jim novináři ukáží co odsouhlasili, zase ho zruší; v předvolebním boji se jedna strana bije v prsa že okamžitě zruší registrační pokladny u živnostníků (aby se zas dalo lépe podvádět); každý živnostník se tě bez rozmýšlení zeptá jestli vůbec chceš vystavit doklad; zapsání nemovitosti do katastru trvá bez úplatku téměř rok... no dalo by se pokračovat dost dlouho. A pak ti nějaký strejda začne ukazovat takovéhle průzkumy zjištěné v bezpohlavním prostředí bílých límečků. Ať si napřed udělá demografický průzkum a podle četnosti výskytu tam zahrne všechny skupiny: cikány z Ústí, pražskou galerku, nezaměstnané z Ostravska, zemědělce z jižní Moravy, "obchodníky" s topnými oleji, zaměstnance státního sektoru (nádražáky, učitele, zdravotní sestry, policajty aj.), pokladní z hypermarketů a vůbec všechny ty co tvoří většinu společnosti. Pak teprve bude moci srovnávat! (Ale to už zase trošku fušuju do řemesla weblogu D-Fens)
|
Odpověd
|
Čt Duben 6 - 09:04 2006
|
I kdzž se musím přiznat, že ten poslední index mi není jasný, protože má-li někdo naprosto detailní zákonodárství s tisíci směrnicemi, jimž nikdo nerozumí, tak jsou to právě Američané.
kdzž si člověk prohlédně indexy a srovnává, dojde k závěru, že jsme opravdu poměrně dost podobní Němcům - alespon ve srovnání s těmi ostatními zeměmi - což by mělo znamenat, že se nám s nimi musí nejlépe spolupracovat. Nejvíce rozdílů a tudíž největší riziko střetů by mělo být s Američany a brity - o Skandinávcích ani nemluvě. Jen si nejsem zcela jistá, že tomu tak doopravdy je. Až na to, že pracovat u Amerižanů fakt není žádná hifina. ono to ale asi s těmi Němci taky nebude jednoduché. Někdo, kdo má zkušenost?
|
Odpověd
|
Čt Duben 6 - 09:00 2006
|
Takže další dimenze: Uncertainty Avoidance Index - UAI - tedy přístup k nejistotě. Vysoký index znamená nízkou toleranci vůči nejistotě a ambiguitě. Taková společnost funguje na základě zákonů, pravidel, regulace, kontrol. Nízký index znamená, že společnost je otevřenější širšímu spektru různých názorů, akceptuje rychleji změny a vytváří méně formálních pravidel.
Cesko 74 Německo 65 Polsko 93 Svédsko 29 Británie 35 USA 46
V tomto směru jsme na tom asi jako Němci, což není nic nového.
|
Odpověd
|
St Duben 5 - 15:05 2006
|
:-)))
Vzhledem k tomu, ze pravidelne vari a jsou doma s detmi jak na rodicovske dovolene, tak casto i kdyz jsou deti nemocne (tzv. pece o deti), bych to zase tak spatne s lenosti nevidela. Mozna se to zmenilo, ale ceskych muzu, kteri prijdou z prace domu a stoupnou si ke sporaku popripade k pracce, moc neznam. Zato meho souseda vidim zcela bezne v pradelne tridit a susit pradlo. A to je ekonom, sef marketingu. Mozna tam prichazi na dobre napady.
Kdyz uz jsme u tech "spicek" - mozna vari proto,ze kdyby to bylo na Svedkach, tak se moc nenaji.
Ale vazne, jedna vec jsou ruzne pruzkumy a klasifikace, jina vec pak je skutecnost v cele spolecnosti (toto je zalozeno na pruzkumu mezi lidmi pracujicimi ve velkych mezinarodnich podnicich), no a samozrejme pak je individualni situace kazdeho jednotlivce. Casem se vratim k dalsim aspektum, jeste jsem stale neskoncila.
|
Odpověd
|
Út Duben 4 - 17:08 2006
|
Není to náhodou tím, že Švédové jsou tak strašně líní, že radši nechávají místo sebe pracovat (a koneckonců i rozhodovat) ženský? :-)
|
Odpověd
|
Út Duben 4 - 08:35 2006
|
další dimenze je maskulinita - tedy míra, do jaké společnost podporuje tradiční mužské a ženské role. Vysoký index maskulinity znamená, že tyto role jsou velmi striktně odděleny, v maskuliních společnostech dominují muži a mají kontrolu nad chodem společnosti, v zemích s nízkým indexem maskulinity je vyšší rovnporávnost mezi pohlavími: Cesko 57 Německo 66 Polsko 64 Svédsko 5 Británie 66 USA 62 Nizozemí 14 Francie 43
Takže samozřejmě, pro mně zvyklou na skandinávský způsob je tento index katastrofa, ale objektivně jsou na tom Ceši relativně dobře, protože v řadě jiných rozvinutých zemí je to ještě větší hrůza. Ale to je spíš debata na téma rovnoprávnosti.
|
Odpověd
|
Pá Březen 31 - 11:57 2006
|
Individualismus - kultury s vysokým indexem individualismu zdůraznují práva jedince, jedinci vytvářejí větší množství vztahů, které jsou však volnější. Opakem jsou kolektivistické kultury, kde je na předním místě rodina či jiný úzký kolektiv, jehož zájmy jsou hájeny především. A jak jsme na tom?
Cesko 58 Německo 67 Polsko 60 Svédsko 71 Británie 89 USA 91 (to je absolutní maximum individualismu na světě)
Tedy z uvedených zemí jsme nejméně indiviudalističtí a nejvíce kolektivní - i když například v porovnání s Jižní Amerikou, která má index kolem 10, jsme až příliš sami za sebe.
|
Odpověd
|
Čt Březen 30 - 09:09 2006
|
Takže jsem slíbila klasifikaci Ceska podle Hofsteda:
PDI - Power Distance Indx označuje, jaké nerovnosti mezi lidmi jsou akceptovány ve společnosti. Cím vyšší index, tím větší nerovnosti v bohatství a hierarchii, velmi třídní společnost neumožnující větší pohyb nahoru v třídním žebříčku:
Cesko 57 Německo 35 Polsko 68 Svédsko 31 Británie 35 USA 40
Z tohoto hlediska jsme tedy na tom dost špatně. Zítra bude další dimenze, ted musím pracovat.
|
Odpověd
|
Út Březen 21 - 08:36 2006
|
Tak tedy pozdravuj Iry (nikoli IRA) a otestuj i za mě nějakou tu hospůdku. :-)
|
|
|